Warning: Undefined array key "a" in /data/web/virtuals/301175/virtual/www/wp-content/plugins/podclankova-inzerce/gateway.php on line 2
Kompost patří k těm nejdostupnějším a nejúčinnějším hnojivům. Vzniká rozkladem částí rostlin a správně připravená směs zlepšuje výživové hodnoty půdy, její kvalitu i strukturu. Ačkoliv si mnozí myslí, že na založení kompostu není nic složitého, opak je pravdou. I při zakládání kompostu je třeba dodržovat několik důležitých zásad.
Rozdíl mezi kompostem a humusem
Nadšení pěstitelé si kompost často pletou s humusem a domnívají se, že se jedná o druh téhož hnojiva. Humus je zetlelý hnůj, popřípadě listí, a rozkládá se až pět let. Kompost starý několik let od humusu těžko rozeznáme. Rozdíl spočívá především ve složení hnojiv. Kompost obvykle obsahuje slupky, plevel ze zahrádky či posekanou trávu a doba tlení bývá jeden až dva roky.
Výběr vhodného stanoviště
Kompost by se měl nacházet ve vzdálenějším rohu zahrady a v polostínu. Přímé sluneční paprsky totiž zpomalují proces tlení. Rovněž by na svém stanovišti měl mít dostatek kyslíku i vláhy.
Kompostér nebo jáma
Kompost lze na zahradě hromadit v jámě či v kompostéru. Nutno zmínit, že hromadění v kompostéru s sebou nese řadu výhod, a to:
- estetický vzhled
- kompost se nerozmáčí a netvoří bláto
- lze v něm vyčlenit část pro pěstování patisonů a tykví.
Ideální je, zvolit nádobu se stříškou, která kompost chrání před prudkými dešti a napomáhá k regulování teploty. Neměli bychom zapomínat ani na přísun kyslíku, nádoba by měla mít otvory určené k ventilaci. Objem by měl být zhruba 200 až 1 000 litrů.
Několik základních pravidel
Neexistuje jediný zaručený „recept“ na výrobu kompostu. Všechny složky kompostu si majitel vybírá sám dle svého uvážení. Pro jistotu ale připomeneme několik základních pravidel:
- na dno kompostéru dejte větvičky či vrstvu slámy, zajistíte tím lepší provzdušnění
- vrstva kompostu by neměla převyšovat 1,5 m, zvláště, pokud je jeho základem čerstvě posekaná tráva, která časem houstne a vytváří siláž, nikoliv kompost
- větší množství trávy či zbytků zeleniny lze promíchat s trochou zeminy, což ulehčí práci mikroorganizmům
- kompost s vyšším obsahem dusíku vytvoříme pomocí ovoce, zeleniny a tlejících potravin
- kompost s vyšším obsahem uhlíku vytvoříme přidáním slámy, trávy, pilin a kartonu
- teplota uvnitř kompostu prudce roste, dochází kyslík, mikroorganismy často umírají a kompost je tedy nutné čas od času překopat.
Co patří a nepatří do kompostu
Ačkoliv se do kompostu dá vložit prakticky vše, co nám v kuchyni zbyde, neměli bychom ho vnímat jako „skládku“. Pro tvorbu kompostu můžeme využívat následující:
- posekanou trávu, seno, slámu, zelené části zdravých rostlin, zbytky potravin rostlinného původu piliny, drobné větvičky, preparáty určené pro kompost.
Do kompostu naopak nelze přidávat:
- zbytky jídla živočišného původu, textilie, gumu, kameny, kosti, zbytky chemikálií a dezinfekcí, dospělé rostliny se semeny, rostliny či plody napadené škůdci a chorobami.
Prostředky k urychlení zrání kompostu
Chceme-li urychlit zrání kompostu, máme na výběr hned z několika prostředků, jakými jsou urychlovače kompostu, nálev z trávy či roztok z kvasnic a cukru.
Jak poznáme, že je kompost připravený k použití
Kompost je připravený k použití, pokud je platí následující:
- nerozeznáme jednotlivé složky kompostu, celek působí stejnorodě a vypadá jako hlína
- kyprá a suchá konzistence
- barva je hnědá, spíše tmavě hnědá
- vůně vlhké půdy.